Úvahy kolem minimální mzdy jsou zcestné!

Lidská práce má svou cenu i pro zaměstnance, nejenom pro zaměstnavatele a nelze ji donekonečna stlačovat.. Jinak si zaměstnanec najde práci na černo, státu nic neodvede a ještw si příjde pro dávky. Takže státní kasa ztratí 2x. Zaměstnavatelé musí začít uvažovat i nad nižšími zisky, stát musí přemýšlet nad tím, že za určitých okolností může být výhodnější nenakupovat dodávky, ale zaměstnat nezaměstnané ve vlastní režii. Např stavba silnic, zpracování dřeva ze státních lesů, těžba dřeva ve státních lesích...

Odpovědi jsou poměrně jednoduché

Řecko samozřejmě může zkrachovat i v eurozóně, ale nic tím nezíská. Kouzlo státního bankrotu je většinou spojeno s měnovou reformou. Za dluhy se udělá tlustá čára a přejde se na jinou měnu. Stát však obvykle příjde o zahraniční aktiva.

Kdyby byla eurozóna zdravá, tak by krach řecka ustála a byl by to přirozený ozdravný proces. Jenomže ona je prodluzená durchum durch. Hloupě nastavitelná maastrichtská kritéria deklarují trvalý život na dluh vůči HDP, ale to je násobkem rozpočtových příjmů, takže vůči rozpočtům jaso dluhy všech zemí eurozóny více či méně obludné! Řecké dluhopisy navíc drží největší německé a francouzské banky. Kdyby klekly, klekne i Německo a Francie a s nimi celá eurozóna.

hmm

ještě takhle říct kdo tu práci zdražuje, za minimální mzdu v ČR člověk skoro nemá šanci vyžít

Současná ekonomika

je spíše otázkou na její minulost. Tam je nutno hledat kořeny stavu, ve kterém se nacházíme.