Rychlosti se bohužel sčítají,

ale nesčítají se následky.

Moc hezky popsano,

jen mne prekvapuje diskuze. Opravdu asi je propad hodnoceni ceske republiky v exaktnich vedach opravneny, kdyz tolik dikutujicich projevuje zakladni neznalosti z fyziky zakladni skoly. Nazorneji uz snad ani pribeh vysvetlit nejde. Pro hloubavejsi: Jedou stejna auta proti sobe jedno rychlosti vzhledem k zemi v1=20km/h druhe v2=80km/h. Maji tedy celkovou energii m*v1^2/2 + m*v2^2/2 = 17 *m* v1^2/2. Ted spojme souradnou soustavu s autem jedoucim rychlosti v2. Auto proti se riti rychlosti 100km/h tedy 5*v1. Ted ma kinetickou energii m*(5*v1)^2/2 = 25*m*v1^2/2. V cem je problem? Kde se vzala energie? 

Re: Moc hezky popsano,

Ano, autor a nekteri diskutujici opravdu prokazuji neznalosti zakladu fyziky.

No jasně,že se rychlosti nesčítají

Na to už přišel Enstein.Ať se přičítá jakákoliv rychlost,nikdy to přes c nebude.

Pochopte jednu jedinou zakladni vec

Re: Pochopte jednu jedinou zakladni vec

zatimco zmena energie je v ruznych vztaznych soustavach jina, zmena hybnosti je stejna. a je to prave zmena hybnosti (sila), ktera urcuje nasledky narazu.

Fyzika zakladni skoly

pěkné animace srážek těles

jsem našel na přiloženém odkazu

http://www.physicsclassroom.com/mmedia/momentum/index.cfm

Re: pěkné animace srážek těles

Hezký, jen by mě zajímalo, jak jsi to našel.

Pánové, zopakujte si fyziku

Toto:  "Následky čelního nárazu dvou identických aut jedoucích 50km/h proti

sobě jsou stejné jako následky nárazu  stejného auta jedoucího 100km/h

do stojícího stejného auta." prostě nemůže být a není pravda. Energie jedoucího vozu se vyjadřuje jednoduchým vzorcem: E=1/2*m*v2  A rychlost se přitom udává v m/s: 50km/h = 50000/3600=13,89m/s a 100km/h se samozřejmě = 27,78ms. Ovšem druhé mocniny vypadají jinak:

(13,89)2 = 192,93 a (27,78)2 = 771,72. A poměr = 3,98 a tedy po zaokrouhlení = 4. Energie toho auta je ČTYŘNÁSOBNÁ.

Takže ještě jednou: Auto jedoucí rychlostí 100km/h má ČTYŘNÁSOBNOU energii proti autu jedoucímu rychlostí 50km/h a tudíž náraz do stojícího vozidla bude zcela nepochybně mít velmi vážné důsledky pro osádky obou vozů. A ti, kdo tak soptí na "piráty dálnic" by si měli uvědomit, že pokud jedu místo 130km/h 160km/h narostla moje kinetická energie podstatně méně než když místo předepsaných 50km/h jedu nepovolených 80km/h. A navíc v místech, kde se pohybují chodci.

Re: Pánové, zopakujte si fyziku

Nuž, počítáte to hezky, s těmi energiemi, ale nějak vám vypadla kinetická energie aut po nárazu.

To co tady slozite popisujete

je ve skutecnosti velice jednoduche. Samozrejme, ze se neda rict, ze srazi-li se 2 aute pri rychlosti 50 km/h, ze to je jako naraz v 100 km/h do zdi. Zed nema deformacni zony. Pokud je ale to druhe auto kamion, tak uz se to prirovnat ke zdi da a  ty rychlosti se normalne scitaji. Je to proste jako naraz ve 100 do stojiciho auta.

Rychlosti se nesčítají

Nechápu, co je na tom nepochopitelného, sčítá se kinetická energie v době nárazu.

Kinetická energie se vypočítá podle vzorce, kde je jak hmotnost, tak rychlost pohybujícího se předmětu.

A ty kinetické energie se normálně klasicky sečtou, nechápu jakou jinou operaci s těma energiema v okamžiku nárazu chcete dělat. To co provádíte s tou deskou je klasický součet dvou vektorů výsledné síly (energie).

Re: Rychlosti se nesčítají

To je další omyl. Energie auta A je "spotřebována" na deformaci deformační zóny. Totéž platí pro auto B. Lze říci, že deformační energie působící na auto A u protijedoucích aut, jedoucích každé 50, je rovna deformační energii auta, jedoucího také 50, když narazí do pevné překážky, nebo jedoucího 100, když narazí do stojícího auta. Uvažuji pochopitelně stejnou hmotnost všech vozidel a přímý, čelní střet.

když to vezmu z opačné strany

u souběžné jízdy. Já pojedu rychlostí 100 km/h a auto jedoucí přede mnou pojede rychlostí 90km/h. Je evidentní, že po nějaké době to auto dostihnu (lze spočítat z Lorentzových transformací) a nabourám do něj. Jakou rychlostí jsem do výše zmíněného auta naboural?

a) 10km/h

b)100 km/h

c) jinou.

Rychlosti se opravdu sčítají, nicméně je nutno vzít v potaz nejen rychlost, ale i hmotnost pohybujících se objektů, k čemuž nám slouží hybnost a kinetická energie. Klasický příklad jsou srážky kulečníkových koulí (zajímavě popsáno v knize doc. Ivana Štolla Svět očima fyziky)

Re: když to vezmu z opačné strany

abych byl přesnější, sčítají se jednotlivé složky vektoru rychlosti. Rychlost, stejně jako kinetická energie nebo hybnost jsou vektory, takže např. srážku pod úhlem lze jednoduše spočítat rozkladem na jednotlivé složky a pak zase složit dohromady.